Zástupci obcí sdružených ve spolku Dopravní koridor Poodří jednali v pondělí 1. června v Sanatoriích
Klimkovice s poslanci a senátory zvolenými za Moravskoslezský kraj o problémech, které podle nich
přesahují možnosti jednotlivých samospráv a vyžadují systémová řešení na úrovni státu. Hlavními
tématy byly sčítání hlukové zátěže z více dopravních zdrojů, postavení obcí v rozhodovacích
procesech, připravované legislativní změny, které mohou ovlivnit ochranu obyvatel před hlukem a
dalšími dopady velkých dopravních staveb, a také příprava kontaktního centra ve Studénce ke stavbě
vysokorychlostní tratě.

Pozvání přijali poslanci Jakub Janda, Michaela Šebelová, Andrea Hoffmannová, Zdeňka Němečková
Crkvenjaš a Ester Weimerová a senátorka Ivana Váňová. Spolek přitom oslovil všechny poslance a
senátory zvolené za Moravskoslezský kraj. Žádný z poslanců vládních stran se jednání nezúčastnil.
Starostové upozornili, že nejde pouze o problémy několika obcí v Poodří. Na jejich území se však
koncentrují situace, které dnes nebo v budoucnu řeší řada dalších obcí v České republice. V
některých případech jde o souběh dálnic a silnic I. a II. třídy, železnic a dalších dopravních staveb, ale
také o omezené možnosti obcí účinně hájit zájmy svých obyvatel v navazujících správních řízeních.
Podle starostů se v některých obcích kumulují dopady dálnice D1, silnice I/11, železniční dopravy a
připravované vysokorychlostní tratě. Obyvatelé přitom nevnímají jednotlivé zdroje hluku odděleně, ale
jako jednu společnou zátěž. Současný systém však jednotlivé stavby posuzuje převážně samostatně.
Se sčítáním hluku z různých zdrojů nepočítá, a to ani v případě dopravních liniových staveb, které
všechny spadají pod Ministerstvo dopravy České republiky.

O konkrétní zkušenosti hovořil například místostarosta obce Vražné Tomáš Pelc. „U nás musíme
počítat se souběhem D1 a připravované vysokorychlostní tratě Moravská brána II. Obec nemůže řešit
pouze dopady nové železniční stavby, ale její společné působení s už existující dálniční dopravou.
Lidé nebudou vnímat zvlášť hluk z dálnice a zvlášť hluk z vysokorychlostní tratě. Budou žít v území,
kde se tyto vlivy potkají. Právě proto považujeme za zásadní, aby stát posuzoval skutečnou hlukovou
zátěž v místě, ne pouze jednotlivé stavby odděleně. Pokud se ukáže, že součet hluku z dálnice a VRT
překročí únosnou míru, musí následovat konkrétní ochranná opatření.“

Starosta Vřesiny Petr Řeháček upozornil na problém, se kterým se obec potýká již řadu let. „Bojujeme
s rázovým hlukem z mostních závěrů na prodloužené Rudné, kde se použila již překonaná
technologie. Obyvatelé na problém opakovaně upozorňují a požadují výměnu za modernější a tišší
řešení. Přestože jde o konkrétní a technicky řešitelnou situaci, nedaří se nám dosáhnout nápravy. I
proto považujeme za důležité otevírat podobná témata na systémové úrovni,“ uvedl Petr Řeháček
s tím, že když dnes stav připomínkuje, dostává se mu od kompetentních institucí upozornění, že toto
měl rozporovat už v projekční části projektu. I to je důvod, proč si starostové obcí aktuálně přípravy
stavby VRT pozorně hlídají.

Představitelé obcí zdůraznili, že stát se nemůže zabývat pouze samotným technickým vedení
dopravní stavby, ale musí si hlídat také její dopady na krajinu, na prostupnost území, místní
komunikace, na hospodaření obcí a na kvalitu života obyvatel. Starostka Hladkých Životic a
místopředsedkyně spolku Irena Ravčuková upozornila také na obavy související s odváděním vody z
dálnice a železničních tratí. Podle ní může další velká dopravní stavba prohloubit problémy s odtokem
vody v území a zvýšit riziko povodňových situací.

Starostka Jistebníku Šárka Storzerová popsala zkušenost obce z období před vznikem spolku
Dopravní koridor Poodří. „Když jsme začali řešit dopady velkých dopravních staveb na naše území,

často jsme naráželi na to, že jako jednotlivá obec máme jen omezené možnosti získat informace nebo
otevřít důležitá témata s institucemi, které o nich rozhodují. Nikdo nás nebral jako partnera pro
jednání. Vstup do spolku pro nás znamenal zásadní změnu. Díky společnému postupu několika obcí
jsme získali silnější hlas a možnost vést jednání na úplně jiné úrovni. Právě to považuji za jeden z
největších přínosů spolku.“

Jednání se věnovalo také připravovanému kontaktnímu centru vysokorychlostní tratě ve Studénce. Už
mělo fungovat v prostorách bývalé pokladny ve staniční budově a veřejnosti poskytovat informace o
přípravě stavby, harmonogramu prací, výkupech pozemků i dalších souvisejících tématech. Myšlenku
jeho vzniku dlouhodobě podporoval právě spolek Dopravní koridor Poodří jako nástroj pro lepší
komunikaci mezi investorem a obyvateli dotčeného území. Přestože původně Správa železnic
připravila projekt, centra, aktuálně není jasné, kdo ho bude financovat a kdy se začne budovat.
„Pokud chceme hledat řešení, musí být debata postavena na datech, odborných argumentech a
zkušenostech z území. Proto navrhuji uspořádat odborný kulatý stůl pro poslanecké sněmovně
zaměřený na problematiku sčítání hluku z více dopravních zdrojů za účasti odborníků, ministerstev,
samospráv i dalších institucí,“ uvedl poslanec Jakub Janda s tím, že bude iniciovat další jednání k
tomuto tématu.

Předseda spolku Dopravní koridor Poodří a starosta Klimkovic Jaroslav Varga otevřel také otázku
odpovědnosti státu za skutečné dopady dopravních staveb po jejich uvedení do provozu.
„Dnes se všechny významné dopravní stavby připravují na základě odborných posudků, modelů a
hlukových studií. Praxe ale může ukázat, že skutečný stav je jiný. Pokud se po zprovoznění stavby
prokáže, že hluková zátěž je vyšší, než předpokládaly výpočty, nebo že některá opatření nefungují
podle očekávání, měly by mít obce možnost domoci se rychlé nápravy. Stát by měl mít připraven
finanční mechanismus, ze kterého bude možné dodatečná ochranná opatření financovat, aniž by se
obce musely roky domáhat řešení různými správními a soudními cestami,“ uvedl Jaroslav Varga.
Účastníci jednání otevřeli také téma připravované novely stavebního zákona a souvisejících
legislativních změn. Diskuse se soustředila zejména na návrhy, které mohou podle starostů i části
zákonodárců dále oslabit možnosti obcí hájit zájmy svých obyvatel a zkomplikovat ochranu před
nadměrnou hlukovou zátěží.

„Řada obcí dnes řeší situace, kdy se v jednom území kumulují dopady několika dopravních nebo
průmyslových staveb. Proto nás znepokojuje návrh novely stavebního zákona, který se aktuálně
projednává. Podle navrhovaného znění by umožnil povolit stavbu i tehdy, když nesplní hygienické
limity hluku nebo vibrací, pokud stavebník prokáže, že provedl opatření, která po něm lze rozumně
požadovat. V hlukově zatížených územích by to mohlo vést k dalšímu zhoršování podmínek pro život
obyvatel. Problematické je také plánované zrušení zákona o jednotném environmentálním stanovisku,
jehož agendu by nově přebíraly stavební úřady. Právě proto považuji za důležité, aby o těchto
změnách vedly obce a zákonodárci otevřenou odbornou debatu,“ uvedla poslankyně Michaela
Šebelová. Zároveň upozornila, že vedle jednání se zákonodárci bude důležité otevřít tato témata také
na úrovni Moravskoslezského kraje, který obce vůči státu a jeho institucím zastupuje.

Starostové v této souvislosti připomněli, že obdobná debata o vlivu hluku z dopravy a průmyslu na
obyvatele obcí probíhala již v roce 2022. Tehdy společně se senátorem Petrem Orlem usilovali o
legislativní změnu, která by obcím umožnila účastnit se řízení o časově omezeném provozu při
překračování hygienických limitů hluku. Návrh však nebyl přijat. Následně navíc došlo ke zvýšení
hygienických limitů hluku ze silniční a železniční dopravy. Proti této změně vystoupila také senátorka
Jitka Seitlová, která se připojila k návrhu skupiny senátorů na zrušení části nařízení vlády u Ústavního
soudu.

Předseda spolku Dopravní koridor Poodří a starosta Klimkovic Jaroslav Varga ocenil, že se podařilo
otevřít odbornou debatu nad tématy, která dlouhodobě přesahují možnosti jednotlivých samospráv.

„Jsem rád, že problémy, na které obce dlouhodobě upozorňují, vnímají i další zákonodárci. Dnešní
jednání ukázalo, že řada témat má širší než jen místní význam. Práce ale zdaleka nekončí. Naopak.
Nyní bude potřeba velmi pečlivě připravit odborné podklady pro navrhovaný kulatý stůl, aby následná
debata byla věcná, efektivní a vedla ke konkrétním výsledkům. Přestože hledání legislativních řešení
není úkolem obcí, zkušenost ukazuje, že bez jejich iniciativy se potřebné změny prosazují jen velmi
obtížně,“ uvedl Jaroslav Varga.
Spolek Dopravní koridor Poodří vznikl jako platforma obcí, které společně řeší dopady velkých
dopravních staveb na kvalitu života obyvatel, životní prostředí a další rozvoj území. V současnosti
sdružuje deset obcí, nově přistoupily Bravantice. Vedle problematiky vysokorychlostní tratě Moravská
brána se dlouhodobě věnuje také otázkám hlukové zátěže, ochrany krajiny, rozvoje Letiště Leoše
Janáčka Ostrava a dalším tématům souvisejícím s dopravní infrastrukturou v Moravskoslezském kraji.

Ivana Gračková
mediální zastoupení spolku Dopravní koridor Poodří
736 281 733
ivanagrackova@email.cz