Jednání spolku v Jistebníku posunulo přípravu návazných cyklotras i kontaktního centra k VRT

Spolek Dopravní koridor Poodří jednal v Jistebníku se zástupci Správy železnic, kraje, projektantů i národní a krajské cyklokoordinace o dalším postupu přípravy VRT Moravská brána. Hlavními tématy setkání v úterý 14. dubna byly možnosti využití doprovodných komunikací pro budoucí cyklistickou infrastrukturu, vznik kontaktního centra ve Studénce a aktuální stav přípravy tratě. Ze strany Správy železnic zaznělo, že zahájení stavby se nadále předpokládá v roce 2029 a první vlak by mohl úsekem projet v roce 2035.

Z jednání vyplynul konkrétní závěr: spolek chce iniciovat vznik studie, která prověří, jak v území následně smysluplně využít plánované obslužné a účelové komunikace VRT pro bezpečný pohyb cyklistů a chodců a kde bude nutné navrhnout další propojení. Podle účastníků dává smysl řešit tyto návaznosti právě teď, kdy projekt budování vysokorychlostní železniční tratě ještě prochází přípravou a úpravy lze do něj promítnout včas.

„Zkušenost z minulých velkých dopravních staveb nám ukazuje, že co se nevyřeší včas, to se potom velmi těžko dohání. Právě proto chceme už teď využít přípravu vysokorychlostní tratě i pro budoucí bezpečné cyklistické propojení v území. Byla by velká chyba drahé obslužné komunikace po stavbě rušit a pak znovu hledat peníze na cyklostezky,“ uvedl předseda spolku Dopravní koridor Poodří a starosta Klimkovic Jaroslav Varga.

Náměstek hejtmana Moravskoslezského kraje pro dopravu Radek Podstawka na jednání zdůraznil, že severomoravský úsek patří k nejlépe připraveným částem projektu v České republice. Za rozhodující označil další zajištění financování. Současně silně podpořil vznik kontaktního centra ve Studénce, které má obyvatelům dotčeného území poskytovat přesné informace o výkupech, trase i dopadech stavby.
„Severomoravský úsek je dnes podle mě nejlépe připravenou částí vysokorychlostní tratě v České republice. Výkupy se rozbíhají, Ostrava-Svinov má stavební povolení a teď bude rozhodující, aby se podařilo zajistit financování,“ řekl Radek Podstawka.

Marek Pinkava ze Správy železnic, náměstek pro přípravu oblast jih, potvrdil, že zahájení stavby samotné vysokorychlostní tratě se nadále předpokládá v roce 2029.
„Zahájení stavby samotné vysokorychlostní tratě stále předpokládáme v roce 2029. Letos chceme dokončit zapracování technických změn po EIA tak, aby se příští rok mohlo pokračovat ke stavebnímu povolení. Připraveno je už více než sto smluv pro výkupy pozemků a po skončení rozpočtového provizoria by se měly výkupy rozběhnout ve větším rozsahu. Pokud příprava poběží podle současného předpokladu, první vlak by mohl touto částí tratě projet v roce 2035,“ uvedl Marek Pinkava.

Jednání se zúčastnily také senátorka Ivana Váňová a místopředsedkyně Senátu Parlamentu ČR Jitka Seitlová. Ivana Váňová ocenila, že starostové a obce vstupují do přípravy projektu od začátku a mohou do něj promítat znalost svého území. Jitka Seitlová podpořila důraz na včasné řešení návazností v krajině i praktických dopadů stavby na obce a jejich obyvatele.

   

Cyklotrasy: cílem je využít to, co v území vznikne, a doplnit chybějící propojení

Největší prostor věnovali účastníci jednání možnostem, jak využít projekt VRT také pro následný rozvoj bezpečné cyklistické infrastruktury v Moravskoslezském kraji. Hlavní inženýr projektu Dušan Šembera z Moravia Consult Olomouc uvedl, že na zhruba 43 kilometrech plánované vysokorychlostní tratě má vzniknout přibližně 40 kilometrů doprovodných účelových komunikací. Ty budou ve většině případů veřejně přístupné.  

Právě v tom vidí spolek, kraj i cyklokoordinátoři velkou příležitost. Nejde jen o rekreační cyklostezky, ale o širší systém bezpečné cyklistické infrastruktury, která může sloužit pro každodenní dopravu mezi obcemi, dojíždění do zaměstnání i pro volný čas. Jednání ukázalo, že v území podél plánované tratě dnes chybí souvislé a bezpečné propojení a že právě stavba VRT může v budoucnu pomoci odstranit některá slabá místa sítě výrazně levněji a chytřeji, než kdyby se vše řešilo až dodatečně.

Cyklokoordinátor Moravskoslezského kraje Tomáš Novák označil přípravu vysokorychlostní tratě za mimořádnou příležitost pro rozvoj cyklodopravy v regionu. Připomněl, že v koridoru podél D1 je budování nových tras často velmi složité kvůli majetkoprávním vztahům i charakteru území. O to větší význam podle něj má koordinace se stavbou, která už do krajiny stejně vstoupí.
„Každá akce potřebuje svého taťku. V případě cyklotras v Poodří by jím měl být spolek, který vykopne studii a dá celému tématu jasný rámec. Pokud se podaří využít obslužné komunikace vznikající podél VRT, nebude se jednou hledat financování na celou novou síť od začátku, ale hlavně na její úpravy a na potřebná propojení,“ uvedl Tomáš Novák.

Národní cyklokoordinátor Jaroslav Martínek zdůraznil, že právě teď je správný čas řešit cyklistickou infrastrukturu společně s vysokorychlostní tratí, protože projekt se ještě připravuje a potřebné vazby se dají zapracovat. Podle něj by měla vzniknout studie, která pomůže najít shodu mezi státem, krajem a obcemi a navrhne, jak co nejlépe využít plánované účelové a obslužné komunikace pro bezpečný pohyb cyklistů. Právě jejich chytré využití a doplnění chybějících návazností by podle něj mohlo v budoucnu vytvořit souvislý a bezpečný koridor o délce až 100 kilometrů. Ocenil, že se chce přípravy studie chce ujmout spolek Dopravní koridor Poodří.
„Smyslem navržené studie má být nalezení shody mezi státem, krajem a obcemi a vytipovat ta místa, kde i krátké doplnění nebo zachování vhodné komunikace může vytvořit dlouhý a bezpečný koridor pro cyklisty. Pokud se podaří dobře využít už plánované obslužné a účelové komunikace a doplnit chybějící propojení, může v území vzniknout souvislý bezpečný cyklistický koridor o délce až 100 kilometrů,“ shrnul Jaroslav Martínek.

Spolek chce, aby připravovaná studie neřešila jen celkovou délku budoucích tras, ale hlavně jejich funkčnost. V praxi totiž může rozhodovat i krátký úsek, který propojí delší části bezpečného koridoru. Velký důraz na tento praktický rozměr kladli i starostové členských obcí. Místopředsedkyně spolku a starostka Hladkých Životic Irena Ravčuková připomněla, že obce musí vždy zvažovat nejen výstavbu, ale i budoucí správu a údržbu. Zároveň připustila, že ji překvapilo, že se tato problematika dosud neřeší souběžně s přípravou VRT. Za důležité proto považuje, že ji nyní aktivně otevřel právě spolek.
„Pokud už v území vzniknou obslužné komunikace, byla by škoda jejich potenciál nevyužít i pro bezpečný pohyb cyklistů. Lidé potřebují trasy, po kterých se dostanou bezpečně do práce, do školy i za volným časem,“ uvedla Irena Ravčuková.

Podle Jaroslava Vargy musí být cílem právě to, aby se návazné cyklotrasy nestaly jen doplňkovým nápadem, ale pevnou součástí strategického uvažování o území. Upozornil, že při dobrém propojení jednotlivých úseků může v budoucnu vzniknout páteřní trasa v širší ose od polských hranic směrem k Rakousku.
„Spolek si proto vzal za úkol připravit studii, která prověří možné vedení páteřních i návazných tras, určí potřebná propojení a vytvoří podklad pro další jednání s Moravskoslezským krajem i Správou železnic,“ sdělil předseda spolku.

Kontaktní centrum ve Studénce: projekt se připravuje, peníze zatím chybí

Dalším důležitým tématem jednání bylo kontaktní a koordinační centrum ve Studénce. Podle přítomných nemá jít o běžné nádražní infocentrum, ale o místo, kde budou moci vlastníci pozemků, obyvatelé dotčených obcí i další zájemci řešit konkrétní otázky spojené s přípravou a výstavbou VRT. Týkat se mohou zejména výkupů pozemků, časového harmonogramu, vedení trasy a praktických dopadů stavby na život v území.

Marek Pinkava uvedl, že projekční návrh centra má být dokončen v řádu týdnů. Na samotnou realizaci ale pro letošní rok zatím nejsou vyčleněné finanční prostředky. Investice se podle něj pohybuje v nižších jednotkách milionů korun.

Radek Podstawka označil vznik centra za důležitý právě proto, že výkupy pozemků a další kroky přípravy se už začínají konkrétně dotýkat lidí v území. Podle něj nestačí, aby obyvatelé získávali informace jen z médií nebo sociálních sítí. Potřebují možnost mluvit s konkrétním člověkem a dostat přesné odpovědi přímo na místě.
„Kontaktní centrum ve Studénce by mělo být. Má sloužit občanům, aby se dověděli, jak se jich bude dotýkat výstavba vysokorychlostní tratě. Lidé nemají získávat zásadní informace jen z médií nebo sociálních sítí, ale přímo v území a s možností mluvit s konkrétním člověkem,“ uvedl Radek Podstawka.

Také Irena Ravčuková upozornila, že obyvatelé dotčených obcí dnes často nevědí, v jakém časovém horizontu se jich výkupy dotknou a zda má smysl investovat do svých domů a zahrad. Právě proto podle ní lidé potřebují praktickou pomoc a jasné informace co nejdříve.

Spolek Dopravní koridor Poodří považuje zřízení kontaktního centra ve Studénce za důležitou součást dobré komunikace se samosprávami i s veřejností a bude toto téma dál otevírat při dalších jednáních.

Ivana Gračková
mediální zastoupení Dopravního koridoru Poodří
736 281 733
ivanagrackova@email.cz